sobota 24. července 2010

Letní dovolená 2010 - Kacanovy v Českém ráji


Na letošní letní dovolenou jsme se domluvili s našimi přáteli již někdy v zimě. Plánovali jsme si, že chceme vyrazit někam v Čechách do přírody a vybrali jsme chráněnou krajinnou oblast Český ráj. Na internetu jsme našli ubytování v apartmánu U čerta v ráji. Nachází se v malé vesničce Kacanovy, pár kilometrů jižně od Turnova.

◄Město Turnov, nebo také srdce Českého ráje, se nachází zhruba 89 km od Prahy směrem na Liberec po silnici R10. Nad i pod ním leží území CHKO Český ráj. Necelé 4 km jižně pod Turnovem leží obec Kacanovy.


Vyrazili jsme s Lindou plně naloženi v sobotu 17.7. v děvět ráno z hlavního vlakového nádraží. Po hodině jízdy mezinárodním rychlíkem jsme vystoupili v Berouně, kde už na nás čekali s autem Ondra s Káťou. Za prosluněného poledne jsme dorazili do Turnova, kde jsme zamířili nejprve do infocentra, zakoupili pohledy, známky a mapu. Naobědvali jsme se u Sv. Jana kousek pod náměstím a pak už vyrazili směr Kacanovy.

Ubytování v apartmánu U čerta v ráji vám přinese pohodu, klid a příjemnou relaxaci. Majitelé si vás všimnou jen zřídka, nechají vám vše k dispozici. Pak vám nic nezabrání užít si báječnou dovolenou.►


Přivítali jsme se hostitelkou a zabydleli jsme se. Domeček to byl opravdu nádherný. K dispozici jsme měli celé horní patro (zadní pokoj, malý dětský pokoj, kuchyň s prostorem pro postel, krásná koupelna s wc) a ještě kousek přízemí, kde byla spousta dekorativních věcí a falešný krb. K tomu venku přístřešek s krbem o dost větším a opravdovým, posezení a před domem bazén. Odpoledne jsme vyrazili to Turnova a nakoupili vše potřebné, pak jsme chvíli relaxovali u bazénu. Večer jsme pogrilovali, přičemž jsme zjistili, že komín moc netáhne, kvůli nevhodně provedenému vstupu z "digestoře". Ještě že střecha byla vysoká, tak jsme se nedusili :) Takže jsme pokecali, vymysleli plán na druhý den, vyhnali pavouka z vany a šli spát ...

***

V neděli jsme vstali v devět hodin, nebylo kam se hnát, venku pršelo. Vyrazili jsme tedy někam, kde nám nebude venkovní počasí kazit náladu, do Bozkovských jeskyní. Za mírný poplatek se zde dá fotit, tak jsem neváhal. Fotit bylo co, jeskyně je plná různých útvarů, krápníků, křemenných lavic a říms a nachází se zde největší podzemní jezero v Čechách.

◄Prohlídku Bozkovských jeskyní doporučuji dopředu naplánovat a zarezervovat si vstupenky. Vzhledem k vysokému zájmu návštěvníků bývá vyprodáno zpravidla několik hodin dopředu.


Pak jsme zajeli nakoupit pár věcí, dali si oběd v Hotelu Králíček a šli ho strávit na Raisovu vyhlídku, pak na kopec Chlum se zřízeninou skalního města Kozlov. Odpoledne zase koupání, grilování a chytání pavouka. Tentokrát byl venku z vany! Pro zahřátí jsme ušli jen 5 km.

***

Na pondělí jsme naplánovali výlet na Hruboskalsko a hrad Valdštejn. Vstali jsme v půl deváté, posnídali a autem jsme dojeli do obce Sedmihorky. Vyšlápli jsme na všelijaké vyhlídky (Mariánská, U lvíčka, Na kapelu, ...) pak jsme došli k Valdštejnu a prošli kolem pramenů (Antonínův, Josefův, ...). Odpoledne jsme opět nakoupili, pak se váleli a k večeři jsme uvařili hrnec buřtguláše. Zkoukli jsme film, vyhnali pavouka z vany a šli na kutě. Našlapali jsme 9 km.

Hruboskalsko


***
V úterý jsme opět vstávali v půl deváté a po snídani jsme autem jeli do Prachova. Zaparkovali jsme a vydali se směr Prachovské skály. Když jsme je prošli, posunuli jsme se vozem směrem k Troskám a hurá na zříceninu. Pak pivko v podhradí a odpoledne už jsme frčeli do Kacanov. Vyčistili jsme bazén od brouků, udělali oheň, najedli se a vegetili. Tentokrát jsme ušli dobrých 12 km. Pustili jsme si filmek a jelikož nám došlo pivo a na koupálku pod domem už měli zavřeno, šli jsme spát.

Prachovské skály a Trosky

Prachovské skály

***
Ve středu jsme si přivstali, vstali jsme v 7:45, nasnídali se a vyrazili autem do obce Malá skála. Na parkovišti takhle brzy nikdo nebyl, tak jsme nic neplatili. Vyšli jsme do vrchu k rozhledně Kopanina. Z ní byl nádherný výhled a já poprvé ucítil závrať. No ale přežil jsem to :) Rozhledna je normálně uzamčená, musíte si od ní půjčit klíč. Dostali jsme nápad, že tohle by bylo nejlepší místo pro focení úsvitu, nebo západu slunce. Klíče by nám prý klidně večer půjčili. Pak jsme se vydali směr hrad Frýdštejn. Původně jsem těch 121 schodů až na vrchol vystoupat chtěl, ale závratě nepovolili. Nevadí, mam Lindičku, tak to zeshora nafotila za mě :)

Pak jsme šli dál a došli jsme na Malou skálu se skalním útvarem Pantheon, v jehož blízkosti je největší skalní hrad v Čechách - Vranov. Tady došlo k mílce. Usoudili jsme totiž, že na prohlídku prdíme a spokojíme se s výhledem. Jenže já se nějak na chvíli ztratil bokem a i když jsem na kovových vrátkách se zámkem viděl nápis, zamykejte za sebou, vešel jsem a nestačil se divit. On to byl totiž ten Pantheon ... Skalní členité útvary, s vytesanými památečními deskami a ornamenty s několika skalními místnostmi, ale hlavně hodně prudké schody, vedoucí na Věž u Kříže. Na vrcholu byl takový výhled, že jsem zapomněl na strach a fotil nádherná panoramata. Z prohlídky jsem se dostal náhodou, poprosil jsem nějaké lidi, jestli nemají klíč, odemkli mi a upaloval jsem pryč.

Hrad Frýdštejn, hrad Vranov, rozhledna Kopanina


Po ušlých 9 km jsme zastavili v Malé skéle na pizzu, pak nakoupili v Turnově a odpoledne už jsme byli u bazénu. Po grilování holky připravily hodně boule, a tak jsme s Ondrou šli spát docela pozdě ;) Možná stálo za to, abych vydržel do rána, vyšlápl nějaký kopec a pak si nafotil úsvit slunce. Další šanci, jak jsem později zjistil, mít nebudu.
Malá skála


***
Ve čtvrtek jsme opět vstávali brzo (v půl osmé), já dokonce, jak se říká, prdelí napřed. Ale to by asi každý, kdyby mu po ránu u hlavy myli nádobí ;) Ale co, ranní skok do bazénu to spláchnul a mohlo se po snídani vyrazit autem směr Bělá. Odtud pěšky do Klokočských skal. Přes Zdenčinu skálu a různé vyhlídky, přes Klokočské průchody, hrad Rotštejn a kolem jeskyně Postojna zpět do Bělé. Tam je príma restaurace U medvěda. Uchodili jsme 13 km.

Lesní cesta, Klokočské skály a hrad Rotštejn


Odpoledne znovu nakoupit a hurá do Kacanov. Přišla bouřka, ale ještě než udeřila větší silou, stihl jsem se parádně vykoupat v bazénu. Pak už jsme jen grilovali, pili a klábosili. V noci pršelo, a tak můj plán vydat se na kopec a fotit svítání začínal krachovat.

Klokočské skály


***
V pátek, v poslední celý den naší dovolené jsme vstali až ve čtvrt na deset, protože jak celou noc, tak celé ráno pršelo. V klidu jsme posnídali a během dopoledne déšť ustál. Vyrazili jsme tentokrát jen na kratší procházku a tentokrát každý pár zvlášť. Já s Lindou jsme zvolili Kopicův statek a skalní reliéfy (3 km) a Ondra s Káťou si vyšlápli na kopec Vyskeř (8km).

Socha sv. Jiří u Kopicova statku a Kopicovo reliéfy


Pak jsme se sešli na oběd U králíčka a šli se koupat pod mrakem. Po mém dvouhodinovém spánku u bazénu jsme už nic extra nedělali, jen vegetili a smutně přemýšleli, že je to poslední večer v Kacanovech.

Kopicův statek


***
V sobotu jsme museli vstát v osm hodin, protože v deset jsme již museli být pryč z apartmánu. Zabalili jsme krosny a batohy, ještě na chvíli jsme se posadili pod přístřeškem, pak jsme se rozloučili s hostiteli a naposledy jsme zmizeli v zatáčce za křovím živého plotu. Zajeli jsme do Turnova, kde jsme ještě navštívili Muzeum Českého ráje. V něm je nainstalovaná expozice mineralogie, historie kamenářství a zlatnictví a lidová kultura Pojizeří. Zdarma máte možnost nasbírat si v písku české granáty.

Z muzea (lidová kultura, minerál, fosilizace)



Pak už jsme ale vyrazili směr domov. Nejprve nás s Lindou odvezli do Berouna na hlavní vlakové nádraží, odkud jsme už sami pokračovali do Plzně a Káťa s Ondrou zamířili do Broum. Už ve vlaku jsem přemýšlel, co všechno napíšu do blogu a koukám, nakonec je toho docela dost. Jestli to někdo dočetl až sem, tak je fakt borec :)

Doufám, že se všem zúčastněným stejně jako mně dovolená moc líbila! Jelikož jsme na ní začali sbírat turistické známky, doufám, že v tom budeme i nadále pokračovat.

My všichni na náměstí Českého ráje v Turnově:

Krásné léto všem!

Kompletní fotky jsou zde:







úterý 13. července 2010

Voda 2010 - Ohře (Tršnice - Loket )

Tak jak jsme si vloni s klukama slíbili, vyrazili jsme opět na vodu, tentokrát ale, jak se říká, bez bab :) Dalo se nás dohromady osm statných a statečných a domluvili jsme se, že nejlepší bude jet tu samou řeku, jako vloni, čili Ohři. Zvolili jsme i stejnou startovací pozici (Tršnice) a za cíl jsme si dali Karlovy Vary. Pár lidí z party chtělo plout na raftu, někdo byl pro loď. Nakonec jsme objednali dvě lodě a jeden raft. Setkali jsme se v Tršnici už ve čtvrtek večer. Nejeli jsme ale všichni stejnou cestou. Já jel ze z Plzně, Méďa z Prahy a zbytek kluků z Loun. Shodou jízdních řádů českých drah, jsme se ale luxusně sešli všichni na místě téměř ve stejnou dobu. Jako překvapení se tam taky ukázal Jirka Klouček :)

Rozbili jsme tábor, trochu popili, pokecali a šli spát. Ráno nám přivezli lodě, sbalili jsme saky paky, dali si ještě jedno kafe a pivko v hospůdce a vydali jsme se na cestu.

První úsek je hodně klidný, sem tam olej, takže jsme museli pádlovat, jestli jsme se chtěli někam dostat. Nejeli jsme ale na tempo, spíše v klídku, žádnej závod. Byla pohoda, všichni spokojený, ještě neutahaný a skoro střízlivý. Teda Méďa trochu přepálil začátek, usnul na raftu a spálil se od hlavy až k patám :) Měli jsme s sebou i dva psy a myslím, že oba to zmákli dobře. Fanouš teda v jednu chvíli rezignoval ... sebral se, skočil z raftu do vody, přičubičkoval ke břehu a odcházel. No Pája pro něj raději šel, jinak by snad došel až do Loun. Po poledni se nám ztratili z dohledu Vaňous se Zdendou na lodi. S Fíšou jsme se je teda snažili dohnat, ale ani dvouhodinové tempo nám nestačilo a nikde jsme je neobjevili. Byl už podvečer, tak jsme to zapíchli v kempu. Počkali jsme na kluky na raftu a rozbili tábor. Tamti dva byli asi kilometr po proudu, tak jsme se domluvili, že na sebe ráno počkáme. V kempu jsme nijak zvlášť neřádili, pár piv a spát. V noci mě ale vzbudil Fanouš, stejně jako snad celej kemp. Nakonec jsem musel vylézt ze stanu a šel jsemho utišit.

Ráno jsme se sbalili a vypadli a čekali jsme, kde na kluky narazíme. Kempovali u ˇ4ernýho mlýna a můžu říct, že v tom stavu, v jakym byli, jsem je nečekal. Copa Vaňous, ten byl v cajku, ale Zdenda ... Asi něco špatného snědl a prohulákal prý celou noc. Dohodl se teda s Moukem na výměně. On šel na raft a Mouk k Vaňousovi na loď. V tento den, v tomto úseku už bylo i pář malých peřejí a nějaký ten jez.

Poklidným tempem jsme dopluli do kempu pod Loktem. Tentokrát jsme nestavěli ani stan. Tak jak jsme vyložili věci, tak jsme si pak k nim lehli na zem a spali. Večer proběhl docela klidně, já například jsem pil jen kofolu, byl jsem hotovej :) Ráno jsme bohužel zjistili, že nám někdo sebral 2 pádla a taky jsme tak trochu tušili, že dál už se nám plavit nechce. Stejně jsme měli už ten den vracet lodě, takže balit a pak zase vybalovat, se nikomu už nechtělo. Rozhodli jsme se teda, že vrátíme lodě hned v kempu a pojedeme domu. Pro lodě si přijeli z půjčovny Dronte za poplatek 300,- a za dvě ztracená pádla chtěli 1200,- (tímto vzkazuji tomu, kdo ty pádla sebral, že je to pěknej KRETÉN!).

Zašli jsme do Lokte na jídlo, pak jsme se přemístili na vlak a hurá domu. Cesta byla dlouhá, ale utekla myslím dobře. V Lounech na vlakáči jsem už mlel z posledního a těšil se na sprchu a spánek.

Příští vodu už asi zase pojedeme s holkama a jestli pojedeme opět Ohři (jakože nevim), tak ale minimálně právě z toho Lokte, protože za Loktem začíná ten pravý vodácký ráj. Peřeje, jezy, rychlejší voda.

Takže za rok na lodích AHÓÓÓÓÓJ!!!

P.S. Písní našeho výletu se stal megahit od Záviše - Kam jdeš s tou pilou. Kdo zná, ví :))))

Fotky zde: