Na konci října jsem byl poslán společně se svým kolegou na pracovní cestu do jižní Koreje. Korejská firma DHI (Doosan Heavy Industries) před časem koupila akcie firmy, kde jsem zaměstnán a uspořádali pracovní meeting v domácí firmě. Nejprve jsem dvakrát cestu odmítl, ale nakonec jsem byl přemluven, ať jedu. Vůbec toho nelituji! Docela rád bych se tam ještě jednou podíval ...
Letěli jsme z Prahy do Mnichova vrtulovým letadlem Havilland DHC-8 400, poté dvanáct hodin do Soulu Airbusem A340 - 600 a něco přes dvě hodiny na jih jižní Koreje do Busanu tímže letadlem. Pak nás odvezl taxík do Changwonu vzdáleného asi 4O Km od letiště. Ubytování jsme měli luxusní v hotelu Pullman Ambasador. V podstatě jsme se ani neohřáli a vyrazili jsme do DHI na jednání, které mělo být do 18:00, ale už ve čtyři jsme s kolegou začali pociťovat nesmírnou únavu z letu a s dovolením jsme odjeli zpátky na hotel, vyspat se.
Druhý den bylo celodenní jednání, při kterém jsme stihli probrat všechno podstatné a důležité. Musím říct, že firma DHI je o něčem jiném, než klasická česká průmyslová firma (fabrika). Všechno je tam čisté, uklizené a má to řád. Srovnávat například naší kantýnu (Eurest) oproti jejich nemá absolutně žádný smysl. Večer jsme byli odvezeni jedním z korejských zaměstnanců z meetingu do centra města, kde jsme byli pozváni do čínské restaurace.
Po několika chodech vynikajícího jídla nás pak ještě odvezl zpátky na hotel, kde jsme se asi v deset večer rozloučili a šli jsme na kutě. Domluvili jsme se, že na třetí den jednání nemusíme a tak jsme se chtěli vyspat před nečekaně volným dnem.
Ráno bylo opravdu nádherně, azurové nebe a relativně teplo naznačovalo, že si volný den asi užijeme. A užili jsme si ...
Jeli jsme autobusem do Busanu, poté nadzemním metrem do Yeonji Park, kde jsme však zjistili, že jsme jaksi na okraji města a že pokud chceme vidět něco zajímavého pro turisty, musíme zpátky. To nám poradily nějaké dvě dámy, které nás oslovily na jedné z ulic. Hlavně je zajímalo, jestli věříme v boha a když jsme je přesvědčili, že jsme nepřijeli kvůli bohu, zavedli nás do kostela, kde nám ukázali na mapě různá místa, která nás zajímala daleko více. Nakonec nám i mapu nechaly a odvedly nás na linkový autobus.
Dojeli jsme zpátky do velkoměsta, sedli na tramvaj, poté jsme jeli pár kilometrů do hor a v nich se zašli podívat na Beomeosa Temple, původní buhistický chrám s mnichy. Vstupné se ten den neplatilo, ale jelikož jsme dorazili poměrně dost pozdě, v rychlosti jsme ho prošli a byla tma. Opět metrem jsme dojeli na autobusové nádraží v Busanu, do hotelu v Changwonu jsme se dostali až někdy v deset večer a šli jsme spát. Naposledy jsem si vychutnal noční výhled z okna hotelu a někdy po půlnoci jsem usnul. Brzy ráno jsme vstali, nasnídali se v hotelu, vyřídili jeho úhradu, nasedli jsme do taxi a nechali se odvézt na letiště.
Cesta zpět utekla možná o něco rychleji, protože jsem již věděl, co mne čeká. Vlastně jsem měl ten den třicáté narozeniny, tak jsme s kolegou dali panáka koňaku a za pár (12) hodin jsme byli v Mnichově. Pak ještě znovu vrtulovým speciálem pár minut ve vzduchu a byli jsme zpět v ČR. Firma nám zajistila i odvoz do Plzně a já se nechal vysadit kousek od baráku u hospody. Musel jsem to spláchnout. Tak ještě v kravatě s dvěma kufry jsem usedl, hodil do sebe jednu nefiltrovanou Plzeň a pak už jsem šel na kutě. Neodpočinul jsem si, hned ten víkend mne čekaly oslavy narozenin. Ale to už je jiná kapitola ...
Fotky zde:
Beomeosa Tample:
Video zde:
Výsledné shrnutí:
- mise měla smysl
- zjistil jsem, že létání se nebojím
- dálkové lety se dají zvládnout, pokud se na ně připravíte a nenudíte se
- strach z výšek nechte jednoduše na zemi, v 11 kilometrech vám stejně bude k ničemu
- Lufthansa je nelepší letecká společnost
- s angličtinou si v cizí zemi nějak musíte poradit, česky si neškrtnete (anglicky ale neumí ani například na nádražích nebo prodejnách na letišti)
- jihokorejci jsou nesmírně přátelští, milí a vstřícní a rádi vás pohostí
- hlavně ve větších městech (Busan) je všechno rychlé, na nic se nečeká (mnohdy ani na zelenou na semaforu - když myslíš, že nikoho nenabouráš, tak klidně jeď i když vedle tebe stojí policejní auto)
- z jídel nemusíte mít strach, chutnají skvěle a nezpůsobují zažívací problémy
- ceny jsou v jižní Koreji přijatelné, řekl bych, že je tam celkem levno
- jižní Korea vás dostane a budete se do ní chtít vrátit
- rád bych se tam znovu podíval ...
4 komentáře:
Podle čeho soudíš, že je Lufthansa nejlepší leteckou společností? Letěl si někdy s někým jiným (např Emirates)? Jinak fotky parádní, blahopřeji.
Soudím podle toho, že jsem hlavně letěl takovým letadlem poprvé (předtím jen Cesnou, Moravou a ultralightem). A soudím tak i proto, že když od nás z práce někdo někam letí a pak se o tom baví, tak z těch vyprávění je prostě Lufthansa nejlepší. S Emirates od nás nikdo nikam nelétá, tak nemůžu soudit. Nicméně vím, jak to myslíš, viděl jsem pár reklamních spotů a podobných videí a to se samozřejmě nedá srovnávat. Zkrátka jsem to napsal z nadsázkou ;) Díky moc za komentář!
Jsem na tebe hrdej ze si se vydal dal nez do Plzne:)) A co takhle Cathay Pacific? Pred rokem vyhlasena nejlepsi leteckou spolecnosti na svete a tusim ze ted to byli prave korejci:))
No děkuju pěkně :D Určitě je na světě mnohem víc l. společností, než já někdy budu znát, tak už to moc nerozebírejte :) Mě se s nima fakt letělo dobře, i když dvanáct hodiny je utrpení asi v každý economy class :P
Okomentovat